Strojař

Zdar lidi, jen se chci zeptat jak je to s tim věncem, který je přichycenej k náboji šroubama. Jeden řekne, že tam dal lícovaný šrouby kontrolovaný na stříh a že to bylo uznáno, druhej den mi jinej řekne, že mu lícovaný šrouby škrtnul, resp. celý skupině. Jedná se o zkoušku u prof. Dynybyla..

Jak to tedy je??? Díky

je to tak i tak, asi podle toho jak se vyspí..... ale na přednáškách tam kreslil lícovaný tak si vyber ....

mě licovany šrouby neuznal, pochopil jsem to tak, že jsou tam zbytečny, když je to předepjate, protoze ke střihu diky tření nedochazí ... ja osobne bych řek, že tam ničemu vadit nemuzou ... ale asi jo, když sem z prikladu díky nim měl jenom 1 bod ...

co se toho věnce týče - není problém lícovaných šroubů v tom, že v daný okamžik "pracuje" - potažmo přenáší síly pouze malá část celkového počtu šroubů? Tudíš každý z namáhaných šroubů je tak daleko více zatěžován, tzn větší síly -> větší tlaky -> mohutnější šrouby. Ke všemu předepjatý šroub bude zřejmě i cenově výhodnější, oproti lícovaným šroubům, pro které je navíc nutno vrtat tolerované otvory a kdesi cosi.. nebo ne?

ale ty normalni srouby zase musis středit na ten venec ... což se dela tim, že priruba sedne na prumer pod zuby = soustruzis velkej prumer, navic ho musis tolerovat a i priruba musi bejt vetsi ... ale tohle vsechno by rozhodlo exaktní zadani ... a ne mk je 1000, D je 300 a zbytek volte ... licovane srouby se take predepinaji, navic u relativne uzkych tloustek (priruba + venec) je vcelku jedno, jestli je sroub trochu sirsi ... ty licovane srouby mi prijdou i snazsi ... svrtas, vyhrubujes, vystruzis spolecne, takze nemusis resit nejaka tolerancni pole apod. ... navic, kdyz se to povoli, tak namahani na strih nevadi.

Já nevím, ale nám u zadání bylo řečeno (pravda, zadával do Kanaval, neb Dynybyl měl nějaké jednání), že to máme řešit pomocí nelícovaných šroubů. S těmi lícovanými bylo moc jednoduché, nebo něco v tom smyslu řekl.

No z přednášek od Dynybyla máme v sešitě návrhový vztah pro ty lícovaný šrouby, přímo pro věněc s ozubením. Je to návrh ze střihu, ale ve jmenovateli se objeví ještě součinitel kapa právě v důsledku toho nerovnoměrnýho roznesení sil. Když to to takhle udělali kluci u zkoušky (nevim jestli nezapoměli na tu kapu právě), tak je všechny vyhodil. Osobně jsem tam nebyl, tak víc k tomu nevim. Jen bych rád věděl jak to tedy má být

Takže podle tohodle dokumentu jsou možné obě varianty.. takže nejlepší bude se asi přímo zeptat zkoušejícího jaký typ šroubu chce.

je to teda kotoučová spojka, ale princip stejný

je to sice trochu stupidní offtopic dotaz, ale stejně.. Jak přesně se má ten věnec počítat, pokud bych navrhoval předepjaté šrouby?
Původní idea je taková, že (doufejme) znám kroutící moment Mk a také nějakou roztečnou kružnici pro šrouby o poloměru. Tzn přes vztah F = Mk/r určím sílu na oné kružnici a tady nastává malý zádrhel - tahle síla bude silou, která namáhá právě jeden šroub (tzn každý šroub bude namáhán silou F), a nebo je to síla namáhající všechny šrouby na rozteči (tzn každý šroub je namáhán silou F/počet_šroubů)? A pokud se tedy jedná o druhou variantu - rozdělí se síla na všechny šrouby rovnoměrně, a nebo se i zde musí operovat s něčim na způsob součinitele kappa? Je to teda pro případ, kdy síla působí jen z jednoho místa - něco jako soukolí z úlohy č.8

Kdyby se to dělalo předepjatými šrouby, tak bych to osobně řešil následovně.....

Zvolil bych si průměr roztečné kružnice šroubů d (nebo je zadán), a napsal podmínku únosnosti spoje (jedná se o třecí spoj, protože šroub nesmí přijít do střihu!): k*Mk<= Mt=N*f*d/2. Pro normálovou sílu teda platí: N>=(2*k*Mk)/(f*d), přičemž normálová síla je vyvozená předpětím šroubů, tedy: N=Q.i, kde i je počet šroubů. V závilosti na zvoleném počtu šroubů se potom určí potřebné montážní předpětí jednoho šroubu.
Průměr šroubu bych potom určil z prostýho tahu: Q/S3<=Sigma(dovolené), odsud tedy minimální průřez šroubu S3.
Kontrola šroubu by pak byla ještě na kombinovaný namáhání, protože předepínáním šroub jednak natáhneme, ale taky zkroutíme. To už se mi rozepisovat nechce

U lícovaných šroubů se potom moment přenáší opřením, takže bych to navrhoval ze střihu, jak to ukazoval na přednáškách. A zavedl bych tam tu kappu, protože všechny šrouby nemůžou být zároveň v záběru.

Takže takhle nějak to vidím já, ale za správnost přirozeně neručím

takže chápu li správně - sílu rovnoměrně rozložíme na všechny šrouby

jizah: podle me ani ne, sílu přenese to tření, které je vyvolano šrouby
jenda: pěkné, nemelo by byt N = Q (namísto N=Q.i) ? tzn, že kazdy šroub by měl vyvozovat N ?

ani ne co? No koukám, že jsem zas na začátku..

Já si myslím, že ne. Když potřebuju vyvodit sílu N pomocí i-šroubů, teda pomocí i-elementárních sil působících ve stejném smyslu jako N, tak by se přece z mechaniky měly ty síly sčítat, přičemž N bude jejich výslednicí......představuju si to jako primitivní příklad, kdy třeba několik chlapů chce zvednout.....třeba Trabanta Trabant má, já nevím, 400 kg, přijdou čtyři chlapi a každej ho čapne v rohu.....kdyby musel každej z nich vyvinout sílu 4000 N.....no nevím, možná nějaký strongmani ......ale možná plácám blbosti

jenda : jj máš pravdu, je to tak i v úlohách řešené. Ja jsem vlastně uvažoval o silach jako o tlacích, jako že u kazdeho sroubu musis zajistit pritlacnou silu, což je spatne, musis tam zajistit pritlacny tlak, a ten vznika z vyslednice sil šroubů a plochy priruby ...

Jenda má pravdu.. něco podobného se řešilo na cvičeních, viz misková spojka.. spočte se potřebná síla N a ta se vyvodí "i" počtem šroubů.