Strojař

Seriózně si myslím, že člověk na strojárně evolvuje se svými vědomostmi . V určité chvíli studia už je prostě tak otupělý, že zatímco ostatní ti řeknou: „Yeah bro, gratuluju, zvládl jsi to. Bylo to těžký, ale dal jsi to“,
tak tobě se v hlavě okamžitě rozbliká PTSD : termomechanika, mechanika tekutin, pružnost, přenos hybnosti, tepla a hmoty, dynamická pružnost, MKP.

Je to jak vylodění v Normandii.
Hyhlík sedí v bunkru s MG42 parciálních diferenciálních rovnic a ty přicházíš ze střední, kde nic nevíš. Dostaneš 2–3 měsíce základního výcviku, přilbu a opakovačku. A jdeš dobývat pláž jménem „titul ČVUT FS“.

Reálně se vylodíš, brodíš se mořem a už u toho odpadávají první kolegové . Beneš s matematickým oddílem urputně brání prvních 20–30 metrů a tvoji nejlepší kamarádi jsou dávno padlí . Naštěstí se dostaneš na pláž – jenže právě tam začíná palba. Hyhlík kosí PDEčkem , uhýbáš, ale kadence je mocná. Dostaneš zásah do nohy. Vytahuješ žolíka pro první pomoc. Pokračuješ...

Země kolem tebe vybuchuje jako tlustostěnné nádoby . V kráteru stavíš s kolegou převodovku jako polní stroj na odminování dalších metrů. Jenže ouha! Kolega padl u Hoidekela. Kanaval mezitím přebíjí, Cézová hraje dvojitého agenta…

A ty postupuješ dál. Zvládneš odolat posledním útokům a dobýt titul Bc. , jen abys zjistil, že titul Ing. je opevněný ještě urputněji.